Proč je někdy třeba zub vytáhnout?
Když mi jako malé holčičce poprvé uvolnil zoubek, cítíla jsem směsice strachu a naděje. Vždyť do světa dospělých se vkročilo s jedním zubem míň, a navíc, víla zoubků přece jen tak nepřichází! Jak jsem ale rostla, pochopila jsem, že trhání zubů už tak magické není. Stane-li se zub nemocný nebo poškozený do té míry, že jej nelze zachránit, vstupuje na scénu zubní kleště.
Ne každý zub, co trochu bolestí pozdraví, musí hned ven. Ale jsou situace, kdy zubní poradce tvrdě zaklepe na dveře rozumu: Pokročilý kaz, který úřaduje až k samému kořeníčku zubu, parodontitida, která povolává pevné kotvení zubu v kosti, či trauma, po kterém zub zafarbí svět do temnoty své dutinky. Také moudrostní zuby často krátčí svůj životní úsek, když si v čelistech našlapují na paty jak malé děti na trampolíně, a přetlak z nich dělá nepříjemné spolubydlící.
První signály, že zub si nejspíš zabalí kufřík
Is, život ve své rozmanitosti přináší i problémy se zuby, které je třeba věnovat pozornost. Některé signály jsou jako sirény policie - hluk, který ignorovat nelze. Spěte k zubaři, pokud vaše ústa přinášejí bolest tak akutní, že by jí nezáviděl ani Miloš Zeman po tiskovce. Buď mě to přeučilo ze serie Koruna nebo se skutečně jedná o tiše žádající SOS kód zubu. Nezanedbatelná je také pohybující se část zubu – tedy ne ten efektní trik, jakým se chlubil Pepíček ve třetí třídě - ale opravdu pohybující se zub, který už má více společného s křeslem na tří kolečkách než s pevným pilířem.
Někdy se dá ztráta zubu předpovědět jako počasí v Karibiku. Když dásně vypadají trochu víc zarudle než Flašíkovo víno a krvácejí víc, než je zdrávo. A jestli v ústech necítíte jen občasnou citlivost, ale stálý bigbít bolesti, sbohem zub, tvůj koncert je u konce. Navíc, zkažený zub dovede zapáchat větší paseku než puberťák, který poprvé nalezl táty sekačku na trávu - a to činí doléčení takřka nemožným.
Jak probíhá samotné trhání zubu?
Jedno je si vyprávět o odchodu nechtěného zubařského hosta a druhé je ho vlastním tělem prožít. Trhání zubu je jako skok do neznáma pro každého, kdo si operační sál představuje jako scénu z hororu. Ale nebojte, ve skutečnosti to vypadá méně dramaticky, ačkoliv trochu epické to být může. Málokdo by si troufnul na tak rozsáhlou expedici do ústní jeskyně bez správné anestezie. Samozřejmě, my pacienti bychom chtěli, aby to bylo bez bolesti, jako při sledování oblíbeného filmu s kýblem popcornu, a zubaři se na tom usilovně podílí.
Když je člověk usazen na zubařském křesle s otevřenou pusou, zubař se obrní nástroji jak středověký chirurg (ale v mnohem sterilnější podobě), zavede anestezii a počká, až vše pěkně znecitliví. Poté kleště ochotně přispěchají na pomoc a s milostným tlakem vyjmou zub z jeho ložiska. Mají-li být vyprávěny příběhy, je pravda, že moje Veronika po trhání zubu vyprávěla, jak ji berou za kosmonautku. Předpokládám, že vlivem anestezie spolu s výhledem na odměnu v podobě zmrzliny.
Mýty a realita o trhání zubů
Lidé se rádi obklopují legendami a trhání zubů není vyjímkou. Stále se najdou jedinci, co si myslí, že zubaři mají v displeji nápis "Game Over", jakmile přijde řada na extrakci. Nicméně, mýty jsou k rozptýlení tady. Ne, po trhání zubu se vám nezačne rozpadat celá čelist jako hradčanské zdi po obléhání. Ani nemusíte počítat s tím, že odchod zubu způsobí, že se navěky zřeknete kousání čokoládových tyčinek na polovinu. A co se týče bolesti, moderní anestezie je v tomhle jako Gandalf – nepustí bolest dál, než je vhodné.
Přikláním se k názoru, že strach z trhání zubu je horší než samotný akt. Můj Martínek, který teď je sice o poznání starší, ale ve čtyřech letech se trhal zub s obavami, že ztrácí část svého superhrdinství. Po zákroku ale byl překvapen, že největší bolest bylo to očekávání. A ano, bývají někdy potíže i po extrakci, ale to je jen tělo, co si říká o vaši pozornost a patřičnou péči. Bez paniky, není nutné chystat svíčky a elegie.
Co dělat před extrakcí zubu?
Napadá vás, jak se připravit na "velký zubní den"? Nejlepší je se chovat, jakoby to byl jen normální den, který se jen trochu liší tím, že půjdete na chvilku k zubaři. Tedy asi jako když rodiče říkali "jen na očkování". Kromě správného duševního přístupu (ne, nejste v role gladiátora ani oběti) se doporučuje odpočinek a dobrý noční spánek předem, i když je to s emoce přetékajícími dětmi doma často lepší sci-fi než realita.
Pokud užíváte jakékoliv léky, konzultujte to s vaším zubařem. Ten by měl vědět o každé tabletce, která prošla vaším hrdlem, aby se předešlo nežádoucím interakcím s lokální anestezií. A jet na čerstvě vytržený zub autobusem? Nemyslete na to. Doporučuje se mít s sebou parťáka, který vás po zoubkovém dni doprovodí domů – jistě oceníte tu podpůrnou ruku, stejně jako mě uklidňuje ruka mého manžela při vstupu do jehlami obstoupeného zubního království.
Péče o ústa po trhání zubu
Jakmile máte v ruce ubrousek s původní pozicí vašeho zubu, je čas promyslet další kroky. Víte, že ústa jsou jako zahrádka plná květin - potřebují lásku, péči a občas dobrý hnojík. To poslední se tedy netýká úst, už omlouvám ten příměr. Místnosti, kde zub bydlel, na vás čeká s otevřeným náručím a vy ji nesmíte zklamat.
Když jste po trhání zubu, je důležité neprovokovat ránu. Představte si to jako spaní v pokoji s novorozenětem – špičky prstů a šeptání, prosím. Žádné pití brčkem, které by mohlo vyvolat sání podobné malému tornádu v pitné sklenici. A zapomeňte na kouření, i když vás to svědí v prstech. Zuby potřebují čas, aby se z hořkého rozchodu zotavily, a nekouření je stejně zdravé rozhodnutí jako odmítnout další kousek babiččiny vánoční šunky.
Jídlo a pití po extrakci zubu
Po odchodu zubu vám žaludek může připomenout, že přes všechnu tu práci na ústa nesmíte zapomínat na jídlo. Ale ne jako hladový vlk, co vrhá se po ovečce, ale jemně, láskyplně. Měkké, ne dráždivé pokrmy, které nevyvolají administrativní revoluci v ústní jeskyni. Představte si žvýkání jako tanec na nohou plných puchýřů po pochodu Praha - Brno. Pomaleji, šetrně a s občasnou pauzou na obvaz.
Tělo je po trhání zubu jako princezna na zámku, která čeká, až se zázrakem uzdraví a může zase vyrazit na ples. Proto je dobré podporovat jeho snahu vykonat magii. Burgery a párky v rohlíku tedy vyměňte za polévku, jogurty nebo třeba pohanku. A pokud jde o pití, upřednostněte vodu místo kávy nebo alkoholu, které by mohly ústní rekonvalescenci spíš nabourat než podpořit.
Co dál, když zub už není?
A vytržený zub může být počátkem nové éry v ústní katedrále. Možnosti, jak pokračovat, se různí podle toho, jaký zub jste se zbavili a jaká je vaše situace. Možná jste slyšeli o implantátech - moderních špionech mezi zuby, jejichž instalace a integrace do čelisti je sice dlouhodobý proces, ale výsledek stojí za to.
Pokud implantáty nejsou možností a nechcete, aby váš jazyk nasával samotu opuštěného místa, může vám zubař navrhnout most nebo částečnou protézu. Já jsem kdysi si při myšlence na protézu představila babičku, jak ji večer vkládá do sklenice s tabletou čistícího prostředku. Ale dnes? Dnešní protetické možnosti mají více společného s high-tech budoucností než s příběhy našich babiček.
Závěr: Jackpot není jen u automatů
Tak vidíte, trhání zubu je trochu jako život. Má své výhody a nevýhody, svá dobrodružství i nepříjemné okamžiky - ale s správnou přípravou, postojem a péčí se z něj stane proces
Zde pište své komentáře